Dovolená bezesporu patří mezi nejoblíbenější zaměstnanecké výhody. Následující článek vás seznámí s pravidly jejího vzniku, čerpání a souvisejících otázek.
Právo na dovolenou vám vzniká, pokud vykonáváte práci v pracovním poměru, tj. na základě pracovní smlouvy. Dovolená vám náleží, ať pracujete na plný, nebo částečný pracovní úvazek. Pokud se zaměstnavatelem spolupracujete na základě DPP a DPČ, nemáte ze zákona na dovolenou nárok. Lze ho nicméně sjednat.
» Kalkulačka nároku na dovolenou
Zaměstnanci v pracovním poměru vzniká právo na:
Podmínky pro vznik práva na dovolenou za kalendářní rok jsou následující:
Základní výměr dovolené činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce (lze tedy sjednat více). Pokud jste zaměstnancem státu, územních samosprávních celků, školských právnických osob či státních fondů, náleží vám 5 týdnů. Pedagogičtí pracovníci či akademičtí pracovníci vysokých škol mají nárok na 8 týdnů.
V případě, že pracovní poměr zaměstnance netrvá u jednoho zaměstnavatele celý kalendářní rok, vzniká mu nárok na poměrnou část dovolené. Podmínkou však zůstává, aby měl odpracováno 60 dní. Za každý celý měsíc trvání pracovního poměru mu náleží 1/12 dovolené za kalendářní rok.
Příklad čerpání poměrné části dovolené
Pokud váš pracovní poměr začal 1. 1. 2012 a skončil ke dni 15. 7. 2012, vznikl vám nárok na 6/12 dovolené (leden až červen). Místo 4 týdnů tak budete mít nárok pouze na 2 týdny dovolené. Pokud však od 16. 7. 2012 (tj. bezprostředně po ukončení dosavadního pracovního poměru) nastoupíte do nového zaměstnaní, bude Vám náležet i dovolená za červenec. Tu budete však čerpat již u nového zaměstnavatele.
Pokud nesplníte podmínku odpracovaných 60 dnů, vznikne vám nárok pouze na dovolenou za odpracované dny. Za každých 21 odpracovaných dnů vám vznikne nárok na 1/12 dovolené za kalendářní rok.
Dodatková dovolená je zvláštní druh dovolené, na níž mají právo pouze některé skupiny zaměstnanců. Jedná se například o zaměstnance pracující pod zemí při těžbě nerostů, o zaměstnance vykonávající práci zvlášť obtížnou (například zaměstnanci vystavení rizikům infekcí, ionizujícího záření, zaměstnanci Vězeňské služby). Těmto vzniká právo na 1 dodatkový týden, pokud jim pracovní poměr trvá celý kalendářní rok. V případě, že pracovní poměr netrvá po celý rok, vzniká nárok na 1/12 za každých 21 odpracovaných dnů.
Článek vypracovala advokátní kancelář Jasanská & Co.
Každá pracovní smlouva musí obsahovat tři podstatné náležitosti: vymezení druhu práce, místo výkonu práce a den nástupu do práce. Výši mzdy není třeba ve smlouvě uvádět. Pokud částku nenajdete přímo ve smlouvě, pravděpodobně budete podepisovat ještě mzdový výměr. Mzdu může upravovat také kolektivní smlouva. Jaký je mezi nejčastějšími způsoby rozdíl? Mzdový výměr podepište nejpozději první …
Pokud vám onemocní dítě mladší 10 let nebo jiný blízký člen rodiny, máte nárok s ním zůstat doma a čerpat tzv. ošetřovné. Výše ošetřovného se uplatňuje tiskopisem, který vydá a potvrdí příslušný ošetřující lékař. Dávka se vypočítá stejným způsobem jako nemocenská. ↑ Zůstat doma máte nárok i v případě, kdy například škola nařídí karanténu a dítě musí …
Základní pracovní doba činí 40 hodin týdně. Nad to může zaměstnanec vykonávat ještě přesčasy – podle zákoníku práce až 150 hodin ročně. Pokud se však pracovník s firmou dohodne, lze tento limit překročit. Přesčasem se rozumí práce, která je vykonávaná nad stanovenou pracovní dobu, tedy nad 40 hodin týdně. Podle zákoníku práce může zaměstnavatel přesčasy nařídit jen výjimečně, …
Pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou a vzniká dnem, který byl ve smlouvě sjednán jako den nástupu do práce. Samotnému sjednání pracovního poměru zaměstnavatele s určitým zaměstnancem však většinou předchází výběrové řízení. Celý proces začíná obvykle tím, že zaměstnavatel zveřejní nabídku práce. A již zde může dojít k diskriminaci. Z výzkumu ombudsmana vyplývá, že diskriminujících …
